Osmdesátiny prof. MUDr. Zdeňka Mračka

Prof. MUDr. Zdeněk Mraček oslavil 6. ledna 2010 své osmdesátiny v plné duševní síle a svěžesti. Alespoň tak můžeme soudit z osobních setkání a jeho současných akti- vit. Profesor Mraček je výraznou osobností našeho lékařského i společenského života, kterou není třeba představovat. Přesto bych při této příležitosti velmi stručně při- pomněl některá data jeho životopisu, pro- tože jsou součástí dějin oboru neurochi- rurgie v našem regionu.

Narodil se v Plzni, osm let strávil se svými rodiči na Podkarpatské Rusi, kde jeho otec sloužil jako důstojník českoslo- venské armády. Mračkovu cestu k lékař- skému diplomu komplikoval komunistický režim. Otec byl po únoru 1948 vyloučen z armády a mladý Zdeněk Mraček byl v září 1948 během studia klasického gymnázia krátce vězněn a následně vy- loučen ze studia rozhodnutím akčního vý- boru Národní fronty pro snahu o polo- žení věnce u památníku T. G. Masaryka po smrti E. Beneše. Po roční práci v plzeň- ském pivovaru mu bylo umožněno složit maturitu. Také jeho studia medicíny byla pozdržena 26měsíčním intermezzem vo- jenské služby v jednotkách PTP (Pomocné technické prapory, vojenské tábory nuce- ných prací), k nimž byl náhle bezodkladně povolán 1. října 1951.

Na otázku „Co nasměrovalo me- dika Mračka k neurochirurgii?“ profe- sor Mraček vzpomíná: „Na podzim roku 1949, v prvním semestru, jsme se scházeli ve spolku mediků, kde se nám staří medici posmívali, že na nás už žádný atraktivní obor mediciny nezbude. Většina z nich se totiž zajímala o chirurgii, internu nebo gynekologii, proto jsem se rozhodl tyto ‚velké‘ obory ze svého životního plánu škrtnout. Za mého fiškusování na neuro- logické klinice však zásadně ovlivnil můj odborný vývoj profesor Piťha svojí vý- zvou, že neurochirurg, as. MUDr. Quido Ledinský, který nastoupil v Plzni v roce 1956, hledá šikovného medika se zájmem o obor. Začal jsem tedy v pátém ročníku po krátké neurologické propedeutice fiš- kusovat na neurochirurgii.“

Po ukončení studia lékařské fakulty v roce 1957 začal MUDr. Zdeněk Mra- ček pracovat na neurochirurgickém ordi-

nariátu chirurgické kliniky v Plzni pod ve- dením ordináře asistenta MUDr. Quida Ledinského, žáka královéhradecké neuro- chirurgické školy profesora Rudolfa Petra, a zjistil, jak mu optimálně vyhovuje kom- binace intelektuální fáze, neurologická diagnostika s navazující fází manuální, neurochirurgickou operací.

V roce 1964 nemohl odolat pozvání profesora Zdeňka Kunce a přestoupil na neurochirurgickou kliniku v Ústřední vo- jenské nemocnici v Praze a tam později složil atestaci z neurochirurgie.

V září roku 1966 se MUDr. Zdeněk Mraček vrátil zpět do Plzně na uvolněné místo ordináře neurochirurga. Vyzbro- jen znalostmi Kuncovy a Petrovy školy (sám se považuje za křížence – „bastarda“ obou škol), houževnatostí a nesmírnou pracovi- tostí, zasvětil svůj život neurochirurgii. Brzy vynikl jako skvělý diagnostik, brilantní ope- ratér a novátor, který zavedl a prosazoval nové postupy v léčbě kraniocerebrálních poranění, akutní léčbě cévních onemoc- nění mozku a v léčbě neztišitelné bolesti. V 70. letech zdůrazňoval aktivní urgentní přístup při diagnostice a léčení pacientů s cévními mozkovými lézemi a doporučoval akutní provádění angiografií. Vžitou před- stavu, že součástí cévní mozkové příhody je i výskyt dekubitů, bořil tezí, že „sklon k dekubitům nemá nemocný, ale ošetřující personál“. Byl průkopníkem urgentní a in- tenzivní péče o neurochirurgické pacienty a speciálně o pacienty s cévní mozkovou příhodou, která je v nové diagnostické a terapeutické dimenzi plně uplatňována až v posledním desetiletí.

Mračkův odborný zájem byl široký. Rozpracoval kupříkladu Kuncovu modifi- kaci Sjöquistovy trigeminální traktotomie na tříetážový výkon na oblongatě pod obexem IV. komory u pacientů s neuralgií trigeminu a rozšířil ji o traktotomii glosso- faryngeálního traktu a protětí senzitivních krčních kořenů u pacientů s neztišitelnou bolestí při malignitách obličeje a krku. Prioritně zavedl extradurální subtempo- rální přístup k procesům destruujícím apex pyramidy. Věnoval se též chirurgii páteře a míchy v celém rozsahu. Propago- val a první publikoval práci o dekompre- sivní laminektomii při stenózách bederní

páteře, prioritně u nás operoval stenózu kanálu páteřního u chondrodystrofických trpaslíků. Popsal klinické příznaky a an- giografický obraz nemoci Moya-Moya. Zájem o řešení diagnostických složitostí projevil publikováním početné sestavy nemocných s abdominální symptomati- kou jako klamným projevem mozkového nádoru či páteřní expanze. Neurochirur- gické diagnostiky se týkají i práce an- giografické, ventrikulografické, ageneze septa pellucida i sdělení o trakčních lézích brachiálního a lumbosakrálního plexu. K léčbě maligních tumorů mozku u řady pacientů použil chirurgickou redukci ná- dorové tkáně s následným podáváním chemoterapeutik kontinuální přetlakovou infuzí do krkavice.

Významnou oblastí zájmu byla diagnos- tika a léčba vývojových vad centrálního nervového systému, dětského hydrocefalu, novorozeneckých hygromů. Jako první u nás diagnostikoval a operoval dětské pa- cienty s Dandy-Walkerovým syndromem, publikoval soubor pacientů s aneuryzma- tem vena magna Galeni…

Protože výčet publikační činnosti by mohl dále široce pokračovat, připomenu závěrem jen práci o spontánním epidu- rálním krvácení v páteřním kanálu v ZBL. NEUROCHIR roku 1980 a bohatě obra- zově dokumentovanou práci o epidu- rálních krváceních v zadní jámě lebeční z roku 1999.

A které ze svých odborných prací si profesor Mraček cení nejvíce?

Jsou to zvláště práce z oblasti neuro- traumatologie. V monografii věnované frontobazálním poraněním popsal klinic- kou trias: poranění spodiny lebeční, sle- potu a poranění intrakraniálního úseku krkavice. Popsal též unikátní operační ná- lezy poranění chiazmatu stopkou hypo- fýzy při frontobazálních poraněních.

V roce 1970 publikoval prioritní práci o zástavě krevní cirkulace v mozku při akutní nitrolebeční hypertenzi. V roce 1979 objasnil hranici zachování míš- ních funkcí od úrovně krčních segmentů při rozvoji klinické smrti mozku v práci o funkční cerebromedulární disociaci při mozkové smrti. Stal se prioritně propagá- torem užití rozsáhlé dekompresivní kra- niotomie v léčení těžké nitrolebeční hy- pertenze způsobené edémem mozku při závažných úrazových, cévních, zánětli- vých a nádorových onemocněních mozku.

Prof. Mraček publikoval 180 prací (z toho 35 v zahraničí), napsal dvě monografie reflektující obrovskou zkušenost na poli neurotraumatologie (Frontobazální pora- nění, Kraniocerebrální poranění). V pra- cích se objevilo i několik priorit i meziná- rodního významu.

Byl známým aktivním a provokativním diskutérem na odborných shromážděních všech úrovní a uznávaným odborníkem v oboru neurochirurgie u nás i za hranicemi.

Doma i v zahraničí přednesl 520 odbor- ných přednášek.

O mezinárodním ohlasu jeho práce svědčí fakt, že byl poctěn udělením čest- ného členství skandinávské neurochirur- gické společnosti a italské neurochirurgické společnosti. Stal se členem a lektorem ESPN (European Society for Pediatric Neurosur- gery) a členem Evropské a Světové neuro- chirurgické společnosti.

Celoživotní negativní a konfliktní vztah ke komunistickému režimu byl na pře- kážku získání akademických hodností a dlouho bránil i proměně neurochirurgic- kého ordinariátu v rámci chirurgické kli- niky v samostatné neurochirurgické oddě- lení. K této změně došlo až v lednu roku 1983. Přesto profesor Mraček neúnavně

předával své bohaté odborné a životní zkušenosti studentům Lékařské fakulty UK v Plzni a také mladým lékařům a adeptům neurochirurgie.

Co bylo tím hlavním motorem že- noucím primáře Zdeňka Mračka k ta- kovému hektickému výkonu i za nepří- zně okolí a bez významnější podpory a ocenění ze strany vedení fakultní ne- mocnice a plzeňské lékařské fakulty?

Sám říká, že měl tři motivy k intenzivní aktivitě:

1. Neurochirurgie nebyla dlouhodobě uznávána jako samostatný obor a bylo třeba dokázat, že se jedná o obor dosta- tečně široký a závažný, vyžadující sou- středěnou pozornost specialisty a za- sluhující svou svébytnost.

2. Snaha o vymanění neurochirurgického ordinariátu z organizačního područí chirurgické kliniky.

3. Vybudování dobré pověsti pracoviště a získání osobní prestiže.

Teprve po převratu v roce 1989 byla i na domácí půdě oceněna jak dosa- vadní rozsáhlá vědecká a klinická práce prim. MUDr. Zdeňka Mračka, tak i jeho morální kvality a bezúhonnost. V roce 1990 byl zvolen primátorem města Plzně na čtyřleté funkční období. V rámci rehabilitací byl 1. června 1990 jme- nován docentem a 1. června 1992 po ha- bilitaci získal titul profesora Karlovy univerzity pro obor neurochirurgie.

V letech 1990–1994 byl profesor MUDr. Zdeněk Mraček prezidentem Čes- koslovenské a České neurochirurgické společnosti. Od roku 1997 byl řadu let čle- nem redakční rady časopisu Česká a slo- venská neurologie a neurochirurgie. V roce 1990 byl oceněn čestným členstvím Čes- koslovenské neurochirurgické společnosti a v roce 2007 byl poctěn čestným člen- stvím České neurochirurgické společnosti.

Za významný vědecký přínos v oblasti neurochirurgie a mimořádné působení ve funkci primátora města Plzně v letech 1990–1994 bylo profesoru Zdeňku Mrač- kovi dne 27. 10. 2008 uděleno čestné občanství města Plzně.

Tato ocenění a uznání jsou logickým vyvrcholením mnohaleté usilovné klinické a pedagogické práce a politické aktivity profesora Zdeňka Mračka.

Profesora Mračka lze bez nadsázky označit za zakladatele plzeňské neuro- chirurgické školy, která získala dobré jméno nejen v České republice. Neuro- chirurgické oddělení plzeňské fakultní nemocnice vedl do roku 1995, tedy pl- ných 29 let. Studenty lékařské fakulty se- znamoval s oborem neurochirurgie jako ordinář od roku 1966 až do roku 2003. V 74 letech ukončil své zdravotnické a školské aktivity.

Celoživotní dílo a působení profesora MUDr. Zdeňka Mračka, jeho nekompro- misní postoje, osobitý projev a diskutér- ská aktivita, životní síla a optimizmus za- nechaly hlubokou stopu ve vědomí jeho kolegů neurochirurgů, neurologů, oto- laryngologů, oftalmologů, stomatochi- rurgů, chirurgů i pediatrů, s nimiž úzce spolupracoval.

Jubilant dosud udržuje kontakt s plzeň- skou neurochirurgií, mimo jiné i prostřed- nictvím svého syna Jana, který jde cílevě- domě ve šlépějích svého otce.

Profesor Mraček má dnes již více času. Užívá ho po svém – ve své bohaté knihovně, jejíž rozsah s láskou rozhojňoval celý život. Má čas na zamyšlení nad během života a zaznamenávání některých jeho úseků ve svých dlouho a nesměle připravovaných pamětech, o jejichž sepsání byl opakovaně žádán. Neztratil se ani ze společenského ži- vota a nadále se účastní některých aktivit plzeňské radnice.

Rád si také vychutnává klid uprostřed přírody na chalupě v Mitrovicích, kterou obývá v letních měsících se svými nejbliž- šími či často a rád jen ve společnosti psa Maxe.

Vážený pane profesore,

přejeme Vám mnoho síly, radosti a spo- kojenosti do dalších let.

1. 3. 2010

MUDr. Milan Choc, CSc. a kolektiv Neurochirurgického oddělení FN Plzeň

prof. MUDr. Zdeněk Mraček

prof. MUDr. Zdeněk Mraček

prof. MUDr. Zdeněk Mraček